UV záření ze slunce může mít na dřevo degradující účinky, změkčuje lignin v jarních letokruzích a dřevu dodává tmavší tón. V nátěrových hmotách se pro omezování těchto účinků často využívají UV inhibitory a filtry. Tyto inhibitory zpomalují nebo úplně brání procesu křídování nátěrových hmot, zatímco UV filtry snižují dopad UV záření na podkladový materiál.
Existuje široká škála nátěrových hmot, které reagují na UV záření různými způsoby. Dřevo také reaguje na záření v kombinaci s vlivem vzduchu, jako je kyslík, ozon či různé plyny. To vede k procesu označovanému jako oxidace, který způsobuje tmavnutí dřeva, byť pomaleji než působení vzduchu samotného. V praxi se často setkáváme s kombinovaným působením těchto faktorů, zvláště u venkovních dřevěných ploch, kde hraje roli i vliv deště a pH hodnota srážek, stejně jako přítomnost lokálních zdrojů znečištění.
Na dřevěných površích může dojít k tzv. tmavému žloutnutí, což je typické pro alkydy. Tyto vznikají také fyzikální úpravou olejů (vařením při 300°C za nepřístupu vzduchu), čímž se olej transformuje na alkyd. Přestože se stále jedná o přírodní olej, tato úprava zvyšuje jeho odolnost a zjednodušuje zpracování.
Bohužel, tmavé žloutnutí nelze zcela eliminovat. Můžeme však vhodně volit a správně zpracovávat nátěrové hmoty dle návodu a předpokládaného účelu. Někdy se setkáváme s tím, že "lidová kreativita" může mít na materiály ničivý účinek, pokud jsou používány v rozporu s návodem a doporučením. Pokud je třeba zabránit tmavému žloutnutí z estetických důvodů, je nutné použít nátěrovou hmotu bez obsahu alkydů. Je třeba si uvědomit, že konečný výsledek je závislý na správném zpracování dané nátěrové hmoty a její nevhodné zpracování či výběr pro daný účel může mít rozhodující vliv na konečný vzhled a odolnost.
