Obecně platí, že čím jsou stěny masivnější, tím lépe od hluku izolují. Jak se z tohoto pohledu daří masivnímu zdivu KM Beta o objemové hmotnosti od 1 400 až do 2000 kg/m3? V KM Beta jsme si nechali akustické parametry svého zdiva změřit. V akreditované akustické laboratoři Studio D-akustika.
Jak fungovalo měření vzduchové neprůzvučnosti v praxi?
Testem prošly stěny z vápenopískových cihel Sendwix. Na jedné straně stěny byl vysílač hluku, na druhé přijímač a měřilo se, kolik umí celá plocha stěny zvuku pohltit. V případě zdiva Sendwix, o tloušťky 240 mm, představovala vzduchová neprůzvučnost 57 decibelů, což nejen splňuje, ale i významně překračuje požadavky akustické normy (ČSN 73 0532:2020). Hladina hluku se častokrát připodobňuje k běžným činnostem. Pro srovnání, šum listí představuje 20 decibelů, tichý hovor 40 dB, hlasitý hovor 60 dB, pneumatická sbíječka 100 dB. Pokud tedy vzduchová neprůzvučnost obvodové nebo mezibytové stěny ze Sendwix 8DF-LP AKU činí 57 decibelů, uvnitř vnímáme pouhých 23 až 33 decibelů. To lze přirovnat k padání listí nebo šepotu.
Co když na stavbě dojde k chybovosti?
To jsme si v akustické laboratoři nechali změřit také. Na stěně Sendwix o tloušťce 200 mm byly záměrně simulovány chybné postupy. Počáteční neprůzvučnost představovala hodnotu 52,8 decibelů. Do zdiva byly osazeny elektroinstalační krabice, celkem 16 kusů, které byly záměrně v osové symetrii. Tedy osm a osm kusů přímo naproti sobě. Výsledek? Vzduchová neprůzvučnost i přes tuto nepřípustnou montáž klesla pouze o 0,3 decibelů. Tím se jen potvrdilo známé rčení: Objemovou hmotnost ničím nenahradíš…
