xaprikrylova

Idea projektu

---

Popis projektu

EN Bc. Monika Přikrylová (Atelier Kristek+Sedlák) Landscape 3.0 Annotation: The data cloud is not just "data" but the entire physical infrastructure of cables, masts, satellites, antennas and datacenters. However, it is sold to end consumers in the form of a lifestyle, ideas of seamless work, movement and entertainment, and constant connectivity. It offers visions of a digital future with a vast cyber-physical ecology of data circulation. The rise of various services, consumer goods but also the reconfiguration of the urban environment is built on the technopolitical pressure of the cloud. The complexity of computing devices has had to be abstracted to the point where anyone can control them. Only in this way could the phone and the computer, become part of the consumer industry. We developed tools and ways to create user-friendly and understandable interfaces for complex and complicated infrastructures. With the rise of tech-savvy consumers, all services are shifting to the network. The Internet of Things is constantly expanding. With this simplification comes a gradual loss of awareness of the background against which our devices operate. This gives technology companies the space to collect data about us and refine marketing strategies in real time, while changing the physical environment of cities and urban landscapes in a very tangible way Through gradual iteration based on maximizing customer convenience, devices have become design accessories; in the case of computers, the only thing on our desks are portals to the world of the internet. Their mirror in the physical world is the vast remote data centres we are usually unaware exist. "The most profound technologies are those that disappear" (Scientific American, 1991, pp. 66-75) The ever-changing and growing needs of urban dwellers are defining the transformation of the landscape. Under the pressure of the urban footprint, it is turning into a machine room powered by servers that are invisible to their users. Should these social and environmental issues be addressed as a continuity between city and village? Or should the city become self-sufficient and responsible for its actions. Should users be aware of the environmental impact of their digital footprint? How should this posthuman architecture, uninhabited by humans but inhabited by machines, be understood in our culture? The move to the internet, could one day be comparable to the urban revolution of the 19th and 20th centuries. Will we one day visit cities the way we visit nature today? CZ Bc. Monika Přikrylová (Atelier Kristek+Sedlák) Krajina 3.0 Anotace: Datový cloud nejsou jen „data“ ale celá fyzická infrastruktura kabelů, stožárů, satelitů, antén a datacenter. Koncovým spotřebitelům je nicméně prodáván v podobě životního stylu, představ plynulé práce, pohybu a zábavy a neustále konektivity. Nabízí vize digitální budoucnosti s obrovskou kyberfyzickou ekologií oběhu dat. Nárůst nejrůznějších služeb, spotřebitelského zboží ale i rekonfigurace městského prostředí je postaven na technopolitickém tlaku na cloud. Složitost výpočetních zařízení musela být abstrahována do podoby, kdy je bude moci ovládat kdokoli. Jedině tak se mohl telefon a počítač, stát součástí spotřebního průmyslu. Vyvinuli jsme nástroje a způsoby, jak vytvořit uživatelsky přijatelné a pochopitelné rozhraní pro složité a komplexní infrastruktury. S nárůstem technicky kompetentních spotřebitelů, se veškeré služby odsouvají na síť. Internet věcí se neustále rozšiřuje. S tímto zjednodušováním přichází postupná ztráta povědomí o tom, na jakém pozadí naše zařízení fungují. To dává technologickým společnostem prostor sbírat o nás data a zdokonalovat marketingové strategie v reálném čase a zároveň měnit zcela hmatatelně fyzické prostředí měst a městské krajiny Postupnou iterací založenou na dosažení co největšího pohodlí zákazníka, se ze zařízení staly designové doplňky, v případě počítačů nám na stole leží pouze portály do světa internetu. Jejich zrcadlem ve fyzickém světě jsou rozsáhlá vzdálená datová centra, o jejichž existenci obvykle nemáme tušení. “The most profound technologies are those that disappear” (Scientific American, 1991, pp. 66–75) Stále se měnící a rostoucí potřeby obyvatel měst, definují transformaci krajiny. Ta se pod tlakem městské stopy mění na strojovnu poháněnou servery, které jsou pro jejich uživatele neviditelné. Měly by být tyto sociální a enviromentální otázky řešeny jako kontinuita mezi městem a vesnicí? Nebo by se mělo město stát soběstačným a zodpovědným za své činy. Měli by si uživatelé uvědomovat ekologickou náročnost své digitální stopy? Jak by měla být tato posthumánní architektura neobývaná lidi, ale stroji chápána v naší kultuře? Přesun na internet, by jednou mohl být srovnatelný s urbánní revolucí 19. a 20. stol. Budeme jednou města navštěvovat stejně jako dnes navštěvujeme přírodu?

Technické informace

---