K explozi v Bejrútu, hlavním městě Libanonu, došlo 4. srpna 2020, kdy velké množství dusičnanu amonného uloženého v přístavu Bejrút explodovalo a způsobilo nejméně 218 úmrtí, 7 000 zranění, škody na majetku ve výši 15 miliard USD a okolo 300 000 lidí se ocitlo bez domova. Náklad 2 750 tun látky (ekvivalent přibližně 1,1 kilotuny TNT) byl předchozích šest let skladován ve skladu bez řádných bezpečnostních opatření poté, co byl zabaven libanonskými úřady opuštěné lodi MV Rhosus. Explozi předcházel požár ve stejném skladu, ale od září 2021 je přesná příčina detonace stále předmětem vyšetřování.
The 2020 Beirut explosion occurred on 4 August 2020, when a large amount of ammonium nitrate stored at the Port of Beirut in the capital city of Lebanon exploded, causing at least 218 deaths, 7,000 injuries, and US$15 billion in property damage, and leaving an estimated 300,000 people homeless. Cargo of 2,750 tonnes of the substance (equivalent to around 1.1 kilotons of TNT) had been stored in a warehouse without proper safety measures for the previous six years after being confiscated by the Lebanese authorities from the abandoned ship MV Rhosus. The explosion was preceded by a fire in the same warehouse, but as of September 2021, the exact cause of the detonation is still investigated.
Výbuch fyzicky otřásl nejen Bejrútem, ale celou zemí Libanon. Exploze byla zaznamenána nejen v Turecku, Sýrii, Palestině a Izraeli, ale také v částech Evropy. Dokonce se uvádí, že výbuch byl slyšet i na Kypru, vzdáleném více než 240 km (150 mil). Geologická služba Spojených států ji detekovala jako seismickou událost o velikosti 3,3 a je považována za jednu z nejsilnějších umělých nejaderných explozí v historii.
The blast physically shook the whole country of Lebanon. It was noticed in Turkey, Syria, Palestine, and Israel as well as parts of Europe, and was heard even in Cyprus, which is more than 240 km (150 mi) away. It was detected by the United States Geological Survey as a seismic event of magnitude 3.3,[1] and is considered one of the most powerful artificial non-nuclear explosions in history.
Libanonská vláda v reakci na katastrofu vyhlásila dvoutýdenní výjimečný stav. V důsledku toho vypukly v Libanonu protesty proti vládě upozorňující, že nedokázala katastrofě zabránit. Připojily se tak k větší sérii protestů, které se po celé zemi konají od roku 2019.
The Lebanese government declared a two-week emergency state in response to the disaster. In its aftermath, protests erupted across Lebanon against the government for their failure to prevent the disaster, joining a larger series of protests which have been taking place across the country since 2019.
Vládní přístav Bejrút slouží jako hlavní námořní vstupní bod do Libanonu a životně důležitá část infrastruktury pro dovoz vzácného zboží. Bejrútská námořní základna je součástí přístavu. Přístav zahrnoval čtyři základny, šestnáct přístavních hrází, dvanáct skladišť, velký kontejnerový terminál a obilné silo s celkovou kapacitou 120 000 tun, které sloužilo jako strategická zásoba obilovin pro zemi. Obilné silo bylo postaveno v 60. letech 20. století jako součást plánu expanze, který prosadil palestinský bankéř Yousef Beidas.
The government-owned Port of Beirut serves as the main maritime entry point into Lebanon and a irreplaceable piece of infrastructure for the importation of scarce goods. The Beirut Naval Base is a part of the port. The port included four basins, sixteen quays, twelve warehouses, a large container terminal and a grain elevator with a total capacity of 120,000 tonnes that served as a strategic reserve of grain for the country. The grain silo was built in the 1960´s as part of an expansion plan advanced by Palestinian banker Yousef Beidas.
V oblasti přístavu exploze zničila část pobřeží a zanechala výbuchový kráter o průměru zhruba 124 m a 43 m hloubky. Výbuchem byly poškozeny domy vzdálené až 10 kilometrů a až 300 000 lidí zůstalo po výbuchu bez domova. Obilné silo bylo z velké části zničeno, což zhoršilo nedostatek potravin způsobený pandemií COVID-19 a finanční krizí. Bylo ztraceno asi 15 000 tun obilí, takže země měla v rezervě obilí za méně než měsíc. Část pevné konstrukce sila však přežila a chránila velkou oblast západního Bejrútu před větším zničením.
In the port area, the explosion destroyed part of the coast and left an explosive crater with a diameter of about 124 m and 43 m deep. The blast damaged houses up to 10 kilometers away and left up to 300,000 people homeless after the blast. The grain silo was largely destroyed, causing food shortages caused by the COVID-19 pandemic and the financial crisis. About 15,000 tons of grain were lost, leaving the country in a grain reserve in less than a month. However, part of the silo's solid structure survived and protected a large area of West Beirut from major destruction.
V rámci samotného návrhu jsme se zabývali několika tématy, které povedou k funkčnímu provázání stávajícího Beirutu a nového přístavu, zachování důstojnosti místa, ale i vytvoření atraktivní lokality. V současné době se přístav nachází v dezolátním stavu, trosky stále nebyly odklizeny a uprostřed dříve významného logistického uzlu pozorujeme poničené obilné silo, které připomíná desítky lidských obětí, kteří během této katastrofy zahynuli. Právě k tomuto místu- ohnisku, kde explodovalo velké množství dusičnanu amonného vztahujeme náš návrh (urbanismus) a pomýšlíme na něj jako na centrum celého přístavu. Právě v tomto středu celé lokality navrhujeme multifunkční stavbu organického tvaru vystupujícího do moře, která obsahuje nejen filharmonii, ale také centrum moderní architektury a umění či kongresové sály. Jedná se o sdružovací bod, který bude přitahovat různé lidi z celého světa a bude místem žijícím ve dne, i noci. Na tuto stavbu navazují menší objekty elipsovitého půdorysu, sloužící jako výstavní areál, ve kterém se budou konat nejrůznější veletrhy, výstavy apod. Nejdůležitějším místem celé lokality je již zmiňované torzo obilného sila, které jsme se v rámci návrhu rozhodli zachovat a s respektem doplit jeho hmotu do původního tvaru pomocí skleněné transparentní konstrukce. V původně obilném silu se bude nacházet galerie, vzpomínající na katastrofu z roku 2020, která zasáhla do života mnoha rodin, žijících v blízkém okolí.
As part of the proposal itself, we dealt with several topics that will lead to a functional connection between the existing Beirut and the new port, preserving the dignity of the place, but also the creation of an attractive location. Currently, the port is in a desolate state, the wreckage has still not been removed, and in the middle of a formerly important logistics hub, we see a damaged grain silo that commemorates the dozens of human victims who died during the blast. This place in the middle of the site where a large amount of ammonium nitrate exploded is where we design our proposal (urbanism) and think of it as the center of the entire port. In the center of the whole locality we design an organic shaped multifunctional building protruding into the sea, which contains not only the Philharmonic, but also the center of modern architecture and art or congress halls. It is an association point that will attract different people from all over the world and will be a place to live day and night. This building is followed by smaller elliptical buildings, serving as the exhibition complex, which will host various trade fairs, exhibitions, etc. The most important place of the site is the already mentioned torso of the grain silo, which we decided to preserve and respectfully reconstruct to its former shape using a light transparent construction, which will house a gallery, memorial of the 2020 catastrophe that affected the lives of many families living nearby.
V rámci celého urbanismu přístavu jsme přemýšleli také především nad propojením stávajícího starého Beirutu a nového přístavu. Mezi přístavem a městem se nachází nepříjemná bariéra v podobě dálnice, která odděluje tuto lokalitu a znepřístupňuje ji. Celý přístav je také uložen na navážce o cca 15 metrů níže, než je hladina města a dálnice. Otázkou tedy bylo, jak se vypořádat nejen s propojením, ale také s výškovými úrovněmi. Tento problém v návrhu řešíme organickou platformou levitující nad přístavem, mezi mrakodrapy. Ta postupně stoupá od stávajícího města, pokračuje přes dálnici v podobě lávek. Dále pokračuje nad přístavem a směrem k moři postupně klesá až k zemi. Platforma během své cesty zachází do jednotlivých budov a opět se vynořuje. V některých místech klesá k zemi nebo naopak stoupá výše. Tvoří atraktivní pěší cestu, kterou se člověk pohybuje po městě a během své cesty může zacházet do jednotlivých budov, či pouze korzovat a pozorovat západy slunce.
Within the entire urban planning of the port, we mainly thought about the connection between the existing old Beirut and the new port. There is an unpleasant barrier between the port and the city in the form of a motorway, which separates this site and makes it nearly inaccessible. The entire port is also located about 15 meters lower than the level of the city and the highway. So the question was how to deal not only with the interconnection, but also with the height levels. In the design, the problem was solved by an organic platform levitating over the port, running between skyscrapers. It gradually rises from the existing city, continues across the highway in the form of footbridges. It continues over the port and gradually descends to the sea towards the sea. During its journey, the platform treats individual buildings and re-emerges. In some places it falls to the ground or, conversely, rises higher. It serves as an attractive pedestrian path, which runs around the city and during your walk can visit individual buildings, or just walk around and watch the sunset.
Při návrhu nového bejrútského přístavu jsme brali v potaz také návaznosti na stávající město. Během analýzy města a sbírání informací jsme studovali jednotlivé návaznosti. V blízké návaznosti na přístav se nachází arménská čtvrť a čtvrť Mar Mikhael. Na tu je vázáno mnoho obchůdků a barů, večer se zde pohybují spousty lidí. Pravá arménská čtvrť se nachází však přes řeku. (Beirut river) V přímém kontaktu s přístavem je čtvrť Karantina, v které se nachází mnoho servisů a podobných služeb. V samotném urbanismu přístavu navrhujeme stoupající – gradující zástavbu od moře až k dálnici. Zástavba také stoupá z levé a pravé části (Karantina) do středu a vytváří tak siluetu města od moře. Pěší prostupnost území je směřována do centra území a vytváří síť pro snadnou orientaci a pohyb v území.
The design also took into account the links to the downtown. During the analysis of the context and collecting of information, we studied the individual connections. The Armenian district and the Mar Mikhael district are close by. There are many shops and bars and high concentration of people in the evening. However, the real Armenian district is across the river. (Beirut river) In direct contact with the building is the Karantina district, place of many services, workshops and similar services. In the urbanism of the port itself, we propose ascending - grading buildings from the sea to the highway. The development also rises from the left and right part (Karantina) to the center and thus creates the silhouette of the city from the sea. The pedestrian permeability of the area is directed to the center of the area and creates a network for easy orientation and movement in the area.
V rámci úpravy břehu celého přístavu jsme zvolili tvar organický, složený z ladných křivek, které korespondují s místem kráteru po výbuchu. V levé části přístavu vytváříme přístav pro menší osobní lodi s dvouúrovňovým pobřežím. V rámci úprav, jsme vytvořili mobilní platformy plovoucí na vodě, které vytvářejí příjemný prostor pro relax a procházky, nerušený dopravou a hlukem. Tyto platformy se nacházejí i podél pravého nábřeží poblíž terminálu. V rámci tohoto prostoru jsou implementovány i výstavní paravany, využívány pro umění, či jako prostor pro informace. Ve spojitosti s terminálem nalezneme také řídící věž, která kontroluje a organizuje celý provoz přístavu. Na terminál jsou také navázány mola pro výletní trajekty (cruise) či příjemné pobytové plochy. V rámci levého přístavu pro osobní lodě navrhujeme uprostřed ostrov s výraznou organickou stavbou, sloužící jako hotel s výhledem na celý Beirut. Celý ostrov je dotvořen pomocí navazujícího parteru a chatek, sloužící pro rekreaci.
We also propose a slight modification of the shore of the entire port, we chose an organic shape, composed of graceful curves that correspond to the location of the crater after the explosion. In the left part of the port we designed an anchorage for smaller passenger ships with a two-level coast. As part of the modifications, we have created mobile platforms floating on the water, which create a pleasant space for relaxation and walks, undisturbed by traffic and noise. These platforms are also located along the right waterfront near the terminal. Within this space, exhibition screens are also implemented, used for art or as a space for information. In connection with the terminal, we also find a control tower, which controls and organizes the entire operation of the port. The terminal is also connected to piers for yachts Within the anchorage, we propose an artificial island with a distinctive organic structure, serving as a hotel with a view of the whole of Beirut. The whole island is completed with the help of adjoining ground floor and cottages, used for recreation.